Životní cyklus víly

Popis

Všimli jste si, jak všechno kolem tepe svojí vlastní melodií?

Rytmus tikajících hodin, srdečního tepu, slunečního svitu polévajícího planetu. Tmy, která před ním utíká.
Ten pocit, kdy se ve vozíku horské dráhy drkotáte nahoru, abyste na vrcholu na chvíli zadrželi dech a vybrali si, jestli pád střemhlav dolů budete vnímat jako zážitek hodný zapamatování nebo ho vytěsníte hned po tom, co kamarádovi pozvracíte boty. Jedno je jisté. Jsme součástí velkých a malých koloběhů. Tepu přírody, jež má svoje vlastní písně, rytmy a cykly. Učí nás přijímat věci tak jak jsou. Věřit, že po každém pádu čeká vzestup. Že každá uzavřená kapitola je současně pozvánkou do další. Evolvujeme každý moment skrze volbu, kterou učiníme, myšlenku jež vytvoříme. Aniž bychom si to uvědomovali, každá zatracená zkušenost, bolestivá nebo sladká je XPčko naskakující nad hlavou našeho hlavního charakteru (nás).

Znáte svou specifickou melodii? Umíte zastavit, když je potřeba přečkat bouři? Utíkat ze všech sil, když máte všechno k tomu, abyste expandovali?

A umíte cyklus zlomit, pakliže si všimnete patterny, která vám nenápadně ničí život? Umět povolit když si to život žádá nebo naopak zabrat a šlápnout do kopce, abychom se mohli kochat výhledem- považuji za umění. Umění vědomého žití, naslouchání tichým soundtrackům propíjejícím se do našeho života jako playlist, který jsme si nevybrali, ale rozhodně ho můžeme změnit, když si uvědomíme jakou moc máme nad svým vlastním životem a že někdy jsou věci správně, i když nám to přijde jako nejodpornější životní ironie.

Někdy nahoře, někdy dole. Odpuste mi tohle cliché